Filmy a dokumenty – Punk
No, asi není třeba nějakého bližšího komentáře ;). Prostě z de budou dokumenty a filmy o punku jako takovém, punkových kapelách, osobnostech apod.
| Název: | 1989: Chceme dýchat |
| Žánr: | dokumentární |
| Země: | ČR |
| Rok: | 2023 |
| Stopáž: | 50 min |
| Produkce: | ?Člověk v tísni, Jeden svět na školách (JSNS)? |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce |
| Režie: | Karel Strachota |
| Hrají: | punkáči, Jan Battěk, Denisa Nesvačilová, Václav Knop, Miroslav Wanek (a.z.) |
| Popis: | Karel Strachota se v netradičně pojatém dokumentu snaží časosběrně nastínit punkovou atmosféru (nejen) Teplic za dob komunismu, a to na pozadí milostného vztahu dvou lidí, punkáčů. Pro mě byl dokument milé zjevení, které mi zpočátku nějak uniklo, byť jen o pár měsíců. O to více potěší. Příběh je vyprávěn herci, takže hlas je příjemný, profesionální a celé dílo nijak neruší, ba naopak. Také potěší spousta dobových dokumentů, fotek i záběrů – co na tom, že většina se Teplic příliš netýká a je převzata odjinud. Nakonec se mi líbí i ta milostná linka, dává to dokumentu filmovější rozměr a na konci je i takové nějaké rozuzlení, takže divím si odnáší i emoční zážitek. I když 50 min dílu sluší, klidně bych dokázal sledovat déle. Doporučuji. |
| ČSFD: | 85% ( odkaz ) |
| IMDB: | — ( v době hodnocení ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název: | Mládež s otazníkem |
| Žánr: | dokumentární |
| Země: | ČSR |
| Rok: | 1988 |
| Stopáž: | 30 min |
| Produkce: | Československá televize (Praha) |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce |
| Režie: | Hanuš Hackenschmied |
| Hrají: | punkáči, převážně z Prahy |
| Popis: | Dokumentární počin Československé televize Praha Mládež s otazníkem se snaží přiblížit punkovou subkulturu běžnému předrevolučnímu socialistickému občanovi, a to s jejími pro i proti. Musím říci, že jsem díky datování a oficiálnímu krytí jediné státní televize nečekal zázraky, ale byl jsem mile překvapen. Snad je to i tím rokem, kdy revoluce pomale klepala na dveře, i když si to ještě málokdo uvědomoval, ale ČST se podařilo opravu předložit dokument o punku, kde příznivci této subkultury nejsou prezentování jen jako banda feťáků a příživníků. Jistě, úplně nestranné to není, obzvláště Doc. Cimický občas působí, že úplně nevidí rozdíl mezi svými pacienty a punkáči, ale celkem vzato obě strany dostaly prostor se vyjádřit a nakonec z toho punkáči nevyšli vůbec špatně. Svědčí o tom i řada až obdivných komentářů na ČSFD, ale i na Youtube pod tímto videem, což nebývá obvyklé. Je škoda, že „Pražáci“ se zaměřili opět jen na Pražáky a zbytek republiky jako by neexistoval, ale tohle z náme bohužel i z Kmenů, a ty vznikly v r. 2015 (!). (Zas tak moc se v ČT Praha asi nezměnilo :-D). Jinak ale můžu vřele doporučit, je to jedinečné svědectví o této subkultuře, které ještě stihlo vzniknout za minulého režimu. |
| ČSFD: | 78% ( odkaz ) |
| IMDB: | — ( v době hodnocení ) |
| Punkhudba: | 7,5 z 10 |
| Název: | Lemmy (Forever) |
| Žánr: | životopisný dokument |
| Země: | USA |
| Rok: | 2010 |
| Stopáž: | 110 min (či 105 min) |
| Produkce: | Damage Case Films & Distribution, Secret Weapon Films, Stay Free Films a Three Count Films |
| Jazyk: | v originále v angličtině, dostupné s titulky |
| Režie: | Greg Olliver, Wes Orshoski |
| Hrají: | Lemmy, Dave Grohl, Ozzy Osbourne, Alcie Cooper, Kirk Hammet, Marky Ramone, Lars Ulrich aj. |
| Popis: | Kdo nikdy neslyšel Motörhead, ten neslyšel pořádný rock’n’nroll / hard rock / heavy metal či rock metal šmrnclý punkem – vyberte si, co chcete. Jsem si jist, že frontmanovi Ianu Fraserovi Kilmistrovy, neboli Lemmymu, by to bylo úplně jedno! Dost možná by vás poslal někam v každém případě. Ale jen na oko, protože to byl dobrák a hlavně: byl jedním z mála, kdo si to mohl dovolit – žijící legenda, kmotr heavy metalu a hard rocku, který byl na scéně přes 50 let. Viděl debutová vystoupení The Beatles a jezdil jako bedňák s Hendrixem. Přesně o něm je dokument Lemmy Forever (v USA distribuován jen pod názvem Lemmy). Když Lemmy po Vánocích roku 2015 odešel na věčnost, truchlila taková jména jako Alice Cooper, Dave Grohl (Nirvana), Metallica, AC/DC, Ozzy a mnoho dalších v nebi – např. Sid Vicious a The Ramones. O to cennější je tento dokument, který vznikl 5 let před jeho smrtí. Ukazuje Lemmyho snad ve všech každodenních situacích, s rodinou i s výše uvedenými hvězdami, při koncertech i doma. Bez skrupulí, nekompromisně, s cigaretou a flaškou Jacka v ruce. Prostředníčků si divák užije také požehnaně, přesto musí být udiven jeho skromností. Bez bodyguardů, téměř vždy ochotný se vyfotit s jakýmkoli fanouškem a podepsat se mu. Chování, které by mu mohla většina hvězd jen závidět, a to nikdy nedosáhli ani odmocninu toho, co Lemmy. (Při táhle příležitosti mně napadá jeden komentář z Youtube: ,,Dear God, PLEASE give us back Lemmy. We will GLADLY send you Justin Beiber.“ No, nic :-)… Dokument se povedl a myslím, že se bude líbit i lidem, kterým muzika Motörhead nic moc neříká. Nemůžu jinak, než doporučit. Otevřete si Jacka Danielse, zapalte si něco (i když nekouříte)… a užijte si to. Tady není, co dál rozepisovat, prostě se na to podívejte! Snad bych jen dodal … když se Lemmyho na konci dokumentu ptali, jak by chtěl, aby jeho život skončil, kdyby to byl film, řekl: ,,Měl by skončit úderem hromu, přičemž bych zmizel z vrcholku hory, kde by zůstala jen pamětní deska s nápisem: ,Podvedl jsem vás. Zase!‘“ Věřím, že když přišel o Vánocích 24. prosince 1945 na svět, Stvořitel – ať už je to kdokoli – nám tím chtěl něco sdělit a tvůrcům tohoto dokumentu to došlo. Stejně tak věřím, že mu 28. prosince o 70 let později na cestu k druhému břehu zazněl nejhlasitější hrom, co Los Angeles kdy zažilo, přesně tak, jak si to přál, a jak to měl rád. |
| ČSFD: | 86% ( odkaz ) |
| IMDB: | 7,8 z 10 ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,7 z 10 |
| Název: | CBGB / CBGB: Kolébka punku |
| Žánr: | životopisný film |
| Země: | USA |
| Rok: | 2013 |
| Stopáž: | 102 min |
| Produkce: | Unclaimed Freight Productions, Rampart Films |
| Jazyk: | v originále v angličtině, dostupné s titulky |
| Režie: | Randall Miller |
| Hrají: | Alan Rickman, Ashley Greene, Rupert Grint aj. |
| Popis: | Jestli se alespoň okrajově zajímáte o underground a lidi jako Iggy Pop, David Bowie, Petty Smith, Lou Reed, The Ramones, Blondies aj. vám připadají povědomí, pak vám určitě něco říká název amerického klubu CBGB. Ano, tam to všechno začalo. Musím říct, že po zklamání z novodobých filmů o punku – jako český DonT Stop (2013) – jsem měl trošku obavy si ještě něco o punku apod. pouštět, obzvláště když to není dokument jako takový, ale spíše hraný film. Naštěstí se moje obavy nenaplnily a dílko jsem si hodně užil. Je to životopisný film, který se snaží reflektovat dobu, historii a hlavně atmosféru klubu CBGB v jeho začátcích. Já tam samozřejmě nebyl, takže nevím, kolik si toho scénáristé vymysleli, ale řada událostí se skutečně stala, tak doufejme, že ne moc. Díky tomu nečekejte neuvěřitelný hollywoodský příběh s mnoha zvraty a „nepředvídatelnou“ zápletkou na konec – tohle má být životopisné, takže příliš nechápu, proč mu to někteří lidé vyčítají. O spád děje ale nemusíte mít strach. Autoři naštěstí získali autorská práva, a tak se můžete těšit na autentické nahrávky, což filmu hodně pomáhá a dostává ho na úplně jinou úroveň. Snad trošku zamrzí jen to „americky dojímavé nadšení a nezlomná vůle“, která prostě musí řadě filmů made in USA být, stůj co stůj. Člověk to chápe u Transformers a Iron Mana apod., kde chtějí producenti z lidí vytřískat peníze na emocích a efektech. Tady to ale bylo ke konci trošku zbytečné a nemyslím si, že to úplně odpovídalo skutečnosti. Přes menší výtky výše, nemůžu jinak, než CBGB doporučit. Pokud se zaímáte o kořeny undergroundu, obzvláště punku, tak tohle je skoro povinnost. |
| ČSFD: | 77% ( odkaz ) |
| IMDB: | 6,4 z 10 ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 7,9 z 10 |
| Název: | Kovasikajuttu/Punk Syndrome – Punkový syndrom |
| Žánr: | dokumentární |
| Země: | Finsko |
| Rok: | 2012 |
| Stopáž: | 85 min |
| Produkce: | Mouka Filmi Oy, Auto Images, Folm i Skane |
| Jazyk: | v originále ve finštině, dostupné s titulky |
| Režie: | Jukka Kärkkäinen, Jani-Petteri Passi |
| Hrají: | Pertti Kurikka, Kari Aalto, Sami Helle , Toni Välitalo aj. |
| Popis: | O punku už někdy slyšel každý, ale o kapele Svátek Perttiho Kurikka (Pertti Kurikan Nimipäivät) u nás asi jen málokdo. A právě o ní a jejích členech je tento dokument. Dílo jsem viděl v rámci festivalu Jede svět, díky názvu a plakátu jsem si ho prostě nemohl nechat ujít. Navíc myšlenka spojení punku a mírně mentálně handicapovaných lidí se prostě nevidí každý den – a upřímně – který jiný žánr by přesně téhle situaci seděl lépe? Punkáči odpověď znají a kluci z kapely, jak je vidět, také ;)! Co se obsahu týká, hned zkraje musím říct, že se o dokument o punku prostě nejedná. Kdo čeká nějaké historické reálie, rozhovory, hodně muziky, subkulturu jako celek apod., ten bude pravděpodobně zklamán. Podle mého názoru je to dokument více zaměřený na členy kapely a jejich soukromý život s těžkostmi i radostmi, které jejich handicap přináší. Místy je to až třeštíkovská etuda – např. nezapomenu na scénu, kdy bubeník doma cvičí, a pak přijde střih na rodiče, kteří si ve vedlejší místnosti jakoby nic vaří kafe se sluchátky proti hluku na uších – ano, s přesně takovými, jako nosil Otík ve filmu Vesničko má středisková :)! A takových momentů je tam víc. Dílo je propojeno celou řadou linek (láska, existenční problémy s bydlením … a punk). Punk je tak jen jednou z mnoha linek, které dokument drží pohromadě, byť je asi tou nejsilnější a na konci má poměrně dost prostoru. Abych řekl pravdu, hodnocení je docela těžké. Určitě bych dílo doporučil, ale nevím přesně komu – pro punkáče tam bude málo punku a pro někoho, komu punk nic neříká, ho tam asi zase bude moc na úkor ostatního obsahu. Docela mě i překvapilo vysoké hodnocení na filmových serverech (přes 80% – viz níže), já osobně bych dal o kousek nižší. Zejména pro tu přílišnou tematickou šíři, která má občas v tak dlouhé stopáži hluchá místa. Stále je to ale výborný nezávislý snímek a musím říct, že názory a myšlenky některých členů mě hodně překvapili – znám řadu „mentálně zdravých“ lidí, kteří by si to měli poslechnout povinně. |
| ČSFD: | 83% ( odkaz ) |
| IMDB: | 8 z 10 ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 7,7 z 10 |
| Název: | DonT Stop | |
| Žánr: | film | |
| Země: | ČR/SR | |
| Rok: | 2012 | |
| Stopáž: | 97 min | |
| Produkce: | Evolution Films | |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce | |
| Režie: | Richard Řeřicha | |
| Hrají: | Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Klára Pollertová-Trojanová, Kristína Svarinská, Jiří Štrébl, Stanislava Jachnická, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Daniel Žulčák | |
| Popis: | Píše se rok 1983, punk v ČSR se začíná konečně pořádně nadechovat k akci pod vlivem tzv. západních kapel – Sex Pistols, The Clash aj. a Miki s Dejvidem si to nemůžou nechat ujít. Tak nějak měl asi film vypadat podle scénáristy (a režiséra v jedné osobě). No, výsledek je trošku rozpačitý. Mikiho a Dejvida už nebaví komunistický režim, jsou unešeni pukovými ikonami, které už hezký pátek dobývají Západ, a tak se rozhodnou založit kapelu a prorazit na ne příliš orané půdě tehdejšího undergroundu. Z počátku to i působí věrohodně, docela to odsýpá, ale po nějaké chvíli jakoby se scénárista/režisér nedokázal rozhodnout, co vlastně točí. Je to film o punku, nebo milostný příběh dvou lidí (Mikiho a jeho holky) za minulého režimu? Ke konci to dokonce vypadá na solidní detektivku s prvky hororu, kde nebude chybět vražda. Nakonec je asi nejsilnější linka, která je tu od začátku do konce, ta vztahová, Mikiho a jeho holky. Atmosféra minulého režimu se poměrně zdařila, dokonce i undergound na vás nejednou dýchne. Výběr hlavních postav taky nebyl špatný, ale Miki mě – na rozdíl od Dejvida – nedokázal přesvědčit o tom, že mu jde o punk. A ne, není to tím, že neměl číro. On to ostatně sám autor hned v první scéně chtě nechtě přizná, když Miky, tehdy už jako dospělý, jede v obleku, hezkém rodinném autě a na sedadle plno nějakých technických výkresů, v ruce mobil, do kterého navíc říká, že bude teda celý víkend pracovat, než by jel někam s rodinou. Promiňte, ale uniklo mi něco? Nebo autor opravdu chtěl ukázat, že punk je prostě epizodní záležitostí pár teenagerů, ze které za chvíli vyrostou. Bohužel, není pochyb, že druhá možnost je správně, o čemž svědčí i ,,moudronosný citát“, který se divák dovídá během filmu a pak ještě i v závěrečné scéně, čímž film končí. Zní asi tak, že je potřeba si užít hned v teenagerovkých letech, protože pak je člověk tlustý, plešatý a připosraný, a to už je pak na všechno užívání pozdě. Zřejmě je to asi nevyhnutelné a nic se s tím nedá dělat? Je to celkem škoda. Téma s potenciálem, je vidět, že autor umí pracovat s hudbou i kamerou, když chce, ale ta nerozhodnost, která nakonec nasměruje film úplně někam jinam, jej sráží dolů. Nakonec je to docela i koukatelný příběh několika středoškoláků, obzvláště pak milostný příběh Mikiho, který se odehrává v 80. letech. Tečka. Bohužel, měl to být film o punku, resp. undergroundu v období nesvobody. No, snad příště. I když tímhle se asi zabila naděje na nějaké podobné téma v dané době na hodně dlouho. |
|
| ČSFD: | 63% ( odkaz ) | |
| IMDB: | 6.5 z 10 ( odkaz ) | |
| Punkhudba: | 6,1 z 10 |
| Název: | Visací zámek 1982 – 2007 |
| Žánr: | TV dokument/film |
| Země: | ČR |
| Rok: | 1993 |
| Stopáž: | 49 min |
| Produkce: | Česká televize |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce |
| Režie: | Petr Zelenka |
| Hrají: | členové VZ a Lenka Kořínková, Jiřina Švorcová, Bedřich Zelenka, Přemek Podlaha, Richard Honzovič |
| Popis: | Ono by možná stačilo říct Petr Zelenka. Mnohým se (snad) vybaví Samotáři, některým i Knoflíkáři, a těm opravdu informovaným pak ,,trilogie“ Visací zámek 1982 – 2007 (1993), Mňága – Happy End (1996) a Rok ďábla (2002). Všechny tři spojuje jedna myšlenka – udělejme (polo)fiktivní dokument o známé kapele s nemalou porcí nadsázky. A ono to pokždé vyšlo! Nejvíce ceněn ale bývá, punku ku cti, právě dokument o Visáčích. I když komečně je to asi Rok ďábla. Nejoriginálnější na tomto díle je, jak vážně se tváří a prezentuje. Byl jsem svědkem toho, jak několik lidí nevědělo, o co se jedná, a řada scén je pak uváděla v rozpaky a nevěděli, co si o tom myslet. Ono to není nic lehkého, když Zelenkovi v dokumentu sekundují opravdoví herci, kteří se při tom (jak jinak) tváří tkaké smrtelně vážně. Divák tak ještě spolkne to, že Lenka Kořínková skoupila všechna práva na Visáče, ale jejich popularita v Japonsku, to už je bomba. Dorazit to snad už může jen Přemek Podlaha se svým receptářem a s nápadem, že nařezané trubky od dopravních značek se dají použít jako náboje do minometů! To vše doplněno skvělým hlasem komentátora Richarda Honzoviče, který tehdy dělal snad všechny dokumenty, včetně České sody – mimo jiné také se Zelenkou. Já myslím, že kdo neviděl, neuvěří! Nelze, než doporučit. |
| ČSFD: | 90% ( odkaz ) |
| IMDB: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 8,7 z 10 |
| Název: | Aby si lidi všimli |
| Žánr: | dokumentární |
| Země: | ČSR |
| Rok: | 1988 |
| Stopáž: | 21 min |
| Produkce: | Karel Masopust, Petr Novák pro KRÁTKÝ FILM |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce |
| Režie: | Vladislav Kvasnička |
| Hrají: | punkáč Václav, jeho kamarád, přítelkyně a příslušník VB |
| Popis: | Musím přiznat, že pro mě je tento krátkometrážní dokument milým překvapením. Jeho vypovídací hodnota je o to větší, že byl natočen ještě za dob minulého režimu – jedná se sice o rok 1988, ale je třeba si uvědomit, že tedhy nikdo ještě o revoluci nic netušil. Atmosféru navíc podtrhuje fakt, že dílo černobílé. Dokument se zaměřuje na punkáče Václava (18+) a kousek jeho životního příběhu. Začíná na VB a jeho konec tam svěřuje také, což už se ale divák nedoví. Atmosféra doby, ve které punk zažíval svá teenagerovská léta, punkáči v kanálech, garážové kapely a společnost, která v té době o punku měla jen matné povědomí – což dokládá i dobová anketa, která pobaví – to všechno si v dokumnetu můžete najít. Filmové labužníky možná zaujme fakt, že o hudbu se postarala tehdy mladičká kapela Wanastowi vjeci. Podle mě je jen škoda, že autoři nedostali více prostoru a času – dost možná bychom tu mohli mít zajímavý časosběrný dokument třeštíkovského typu – docela by mě zajímalo, co je s Váslavem dnes ;). Dokumnet je (nebo alespoň v době psaní článku byl) ke shlédnutí i na Youtube. |
| ČSFD: | 75% ( odkaz ) |
| IMDB: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 7,8 z 10 |
| Název: | Alternativní kultura – Punk |
| Žánr: | dokumentární TV seriál |
| Země: | ČR |
| Rok: | 2000 |
| Stopáž: | 59 min |
| Produkce: | Josef Rauvolf, Petr Slavík, Nataša Slavíková |
| Jazyk: | v originále v českém jazyce |
| Režie: | Petr Slavík |
| Hrají: | řada osobností (převážně) zahraničního punku: Ivan Král, Charlie Harper (U.K.SUBS), Johhny Rotten (The Sex Pistols).. |
| Popis: |
(Předem chci říci, že nehodnotím celý seriál, ale pouze díl s názvem Punk.) Jeden z prvních takto obsáhlých porevolučních dokumentů o punku. Svým zahraničním přesahem a šíří pojetí tématu u nás budete asi jen těžko hledat podobný počin. Už začátek je efektní a píseň God Save The Queen (včetně překladu) vás nenechá na pochybách, o čem že dokument bude. Následuje slovníkový výklad slova „punk“, a pak řada rozhovorů s osobnostmi okolo punku, nechybí ani návštěva pár koncertů. Autoři se dokonce vydali i do Anglie, kde se mimo jiné můžete setkat se zpěvákem U.K.SUBS, Charlie Harperem. Nechybí ale ani informace o USA a dalších scénách. Jediná škoda snad je, že 59 min na takové sousto nestačí, a tak např. česká scéna nijak podrobně rozebrána není – setkání s kapelami jako N.V.Ú., Zeměžluč, SPS, ale ani Kritická situace či HNF apod. nečekejte. Snad je to i tím, že dokument se opravdu zaměřuje spíš na úplné počátky punku a první velké „hvězdy“, a to v době, kdy u nás punk vůbec nebyl, nebo teprve začínal klíčit. Pokud se chcete dozvědět něco o původu punku a jeho vývoji obecně, tak nelze než doporučit. |
| ČSFD: | 85% ( odkaz ) |
| IMDB: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
