Knihy/Filmy – Knihy
Do této kategorie spadají všechny literární počiny (především knihy), které se zaměřují na punk, ska , oi! a jiné související žánry. Dále jsou zde knihy o subkulturách (zejména kriminálních) a věci týkající se nesvobody (totalitní režimy aj.). Zatím jsou zde všechna literární díla pohromadě, časem – až jich bude pár desítek – je případně rozdělím do podkategorií.
| Název orig.: | Every Falling Star: The True Story of How I Survived and Escaped North Korea |
| Název česky: | S každou padající hvězdou: Přežil jsem dětství a dospívání v Severní Koreji |
| Rok vydání: | 2016 (svět), 2018 (ČR) |
| Nakladatelství: | Jota |
| Počet stran: | 272, formát A5 (tvrdá, vázaná) |
| Autor: | Sungdžu Lee a Susan Elizabeth McClelland |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 49 Kč (v r. 2022 akce Dobrovský) |
| Popis: | Situace v Severní Koreji, poslední skutečné baště komunismu, je obecně známa. Kniha S každou padající hvězdou přináší detailní vhled do běžného života jak v hlavním městě, tak na venkově.
Sungžu není zdaleka první, kdo ze Severní Koreje utekl a napsal o ní knihu. Již dříve zde byl např. Útěk z Tábora 14 (viz níže). Tohle dílo se nicméně nezaměřuje na pracovní tábory – i když se i této tématiky lehce dotkne – ale spíše na běžný život malého (a později dospívajícího) chlapce v tvrdé realitě vesnic a periferií. Zajímavé je i záměrné srovnání dvou světů – přepychu vládní elity a těch, kteří o přízeň kimů přijdou.
Je celkem logické, že v knize nejsou žádné autentické obrázky či fotky, neobsahuje ale ani ilustrace; je to čistý text. Snad je to tak u natolik vážného tématu i lepší. Co mně vadilo, byl nápad psát z nějakého podivného důvodu začátky odstavců kapitálkami (velkým písmem), nejprve jsem si myslel, že je to chyba, ale ne. Obsahově je pak těžké něco knize vytýkat, je poznat, že zde byla asi hodně západní postprodukce, aby text měl spád a odpovídal vkusu současného čtenáře, občas se i zbytečně opakuje, kdyby snad čtenář zapomněl, ale jinak bych knihu doporučil. Navíc lze sehnat za směšnou cenu.
|
| Databazeknih: | 90% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 92 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.32 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8 z 10 |
| Název orig.: | Tragedies and mysteries of Rock & Roll |
| Název česky: | Prokletí rokenrolu |
| Rok vydání: | 2013 |
| Nakladatelství: | Slovart |
| Počet stran: | 272, formát cca A5+ (středně tvrdá, vázaná, lesklá) |
| Autor: | Michele Primi |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 297 Kč (v r. 2022) |
| Popis: | Kdo by neznal alespoň nějakou tu rockovou hvězdu? Kniha Prokletí rokenrolu popisuje hned 63 příběhů méně či více slavných interpretů, kteří se pohybovali kolem rockové hudby, a to vše chronologicky seřazeno (od nejstaršího). Na své si ovšem přijdou nejen fanoušci roku, jak by se mohlo zdát, ale i metalu – od nejtvdršího (Mayhem), po komerčnější (Metallica), grunge (Nirvana), punku (Sex Pistols, Ramones), ale i popu.
Kniha má nevšední, polotvrdý a lesklý obal a na svoji velikost je překvapivě těžká – to je rozhodně první, co čtenáře zaujme. Pak to bude nejspíše množství černých stran s bílým písmem a opravdu hodně fotografií, které v tmavé variantě vypadají skvěle. Fotek je v knize koneckonců několik set a často to nejsou nejprofláklejší kousky, ba naopak.
Některé životní příběhy zaberou stranu, jiné i 2-3, ale vždy jsou doplněny obrázkem. Texty jsou dobře čtivé, některé místy mírně mystické – v originále se dílo jmenuje Tragedies and mysteries of Rock n Roll, ale není to nijak otravné. Otravné je snad jen menší písmo, které nemusí vyhovovat všem a pokud máte brýle na čtení, tak se bez nich neobejdete.
Co dodat, doporučuji všem, kteří se zajímají o rokenrol a poctivou, (nejen) kytarovou hudbu a zpěv.
|
| Databazeknih: | 90% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 91 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 3.65 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 7,5 z 10 |
| Název orig.: | Ku Klux Klan: Tu mieszka miłość |
| Název česky: | Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska |
| Rok vydání: | 2017 |
| Nakladatelství: | Absynt, edice Prokletí reportéři |
| Počet stran: | 297, formát cca B6 (měkká, brožovaná) |
| Autor: | Katarzyna Surmiak-Domańska |
| Jazyk: | v originále polský |
| Cena: | od 237 Kč (v r. 2022) |
| Popis: | Mám zde další knihu z nakladatelství Absynt a její edice Prokletí reportéři. Tentokrát o světoznámé organizaci Ku-klux-klan, s ironickým podtitulem Tady bydlí láska. Abych pravdu řekl, čekal jsem, že to bude další kniha, resp. polocestovatelský dokument, o tom, jak někdo někam jednou jel a teď o tom musí napsat, protože je to v módě, a se všemi se podělit o své zážitky. O to více, když jde o takto exponované téma o sektě, která je obecně prezentována jako parta xenofobů v bílých prostěradlech s nízkým IQ. Naštěstí jsem se mýlil a jsem za to rád. Katarzyna, polská autorka, už má něco za sebou a rozhodně nesklouzává ke klišé. Podává nestranný (!) pohled na KKK, a navíc v historických souvislostech, což mě mile potěšilo. Dozvíte se řadu zajímavých věcí, o kterých jste velmi pravděpodobně nikdy neslyšeli – od informace, že KKK vznikl vlastně z nudy a nebyl primárně rasistický, až k informacím o bílých otrocích, o kterých se v učebnicích nedozvíte. Občas se i zasmějete nad odlišností kultur a obecných (ne)znalostí lidí v USA: ,,Hitler? Toho chlápka neznám.“ 🙂 Jinde vás bude kniha šokovat – v USA není obecně trestné nosit nacistické symboly, hlásat a dokonce ani v TV vysílat rasistické programy pro děti aj. Jediná věc mě mrzela, a to když Katarzyna opakovaně (naštěstí na jedné-dvou stranách) zaměňuje skinheads s nacisty. Od takto fundované autorky bych to nečekal. Jinak ale vynikající kniha a hlavně jedno z mála ještě celkem aktuálních čtení na toto téma. Doporučuji všem! |
| Databazeknih: | 89% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 92 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.29 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 9 z 10 |
| Název orig.: | ?? je v japonštině 🙂 (do aj v r. 2022 ještě nebyla přeložena) |
| Název česky: | Zen je ta největší lež všech dob |
| Rok vydání: | 2020 |
| Nakladatelství: | Alferia |
| Počet stran: | 240, formát A5 (měkká, brožovaná) |
| Autor: | Kódó Sawaki (resp. jeho žáci) |
| Jazyk: | v originále japonský |
| Cena: | od 236 Kč (v r. 2022) |
| Popis: | Teď tu máme trošku nevšední knihu – není ani o subkulturách, ani o lidských právech, ani o totalitách, ale je o zenu. Či lépe řečeno o nevážném pojetí života. Kodó Sawaki je něco jako Sokrates japonského zenu, který žil v 19. a 20. století. Sám také nic nenapsal, vše se dovídáme od jeho žáků a následovníků. Tak také vzniklo toho dílo. Kniha má formu vyprávění, takže máte pocit, jako byste seděli na přednáškách (či lépe řečeno promluvách) Sawakiho a poslouchali jeho proudy myšlenek. Název je samozřejmě záměrně provokativní a jedná se do jisté míry o ironii, na druhou stranu ale přesně vyjadřuje podstatu knihy. Kdybych si chtěl zahrát na zenového mistra podobnému tomu v knize, pak bych řekl, že už dál knihu číst nemusíte, název mluví za vše a je v něm obsaženo vše potřebné :-). Není to čtení pro každého, doporučil bych knihu dávkovat a některé pasáže číst vícekrát, však k tomu také proslov nabádá. Často se na některých místech opakuje a někdy si i na první pohled protiřečí – poučení je opravdu hodně, na druhou stranu říká, že nemá smysl lpět na ničem a na ničem nezáleží. Vše je tak, jak má být a ne jinak. Někdy k překvapení čtenáře nechybí ani jadrnější výraz. Přečtěte si knihu a uvidíte :-). |
| Databazeknih: | 87% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 100 % (málo hodnocení v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.29 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8 z 10 |
| Název orig.: | Życie na miarę. Odzieżowe niewolnictwo |
| Název česky: | Život na míru – Oblečení má cenu etikety, kterou na ni našijí |
| Rok vydání: | 2021 |
| Nakladatelství: | Absynt |
| Počet stran: | 176, formát A5 (měkká, brožovaná) |
| Autor: | Marek Rabij |
| Jazyk: | v originále polský |
| Cena: | od 210 Kč (v r. 2022) |
| Popis: | Život na míru je nevšední kniha od nevšedního a relativně nového vydavatelství Absynth, které se specializuje na kontroverzní témata od (nejen) polských autorů. Přebal knih z této dílny jistě nepřehlédnete – kromě toho, že se jedná o měkkou, recyklovanou vazbu, kolem dokola je navíc lemována ještě papírovým pruhem, který obsahuje a dubluje podtitul. Vypadá to celkem zajímavě. Ale zpět ke knize – Život na míru se zaměřuje na kontroverzní téma oblečení a jeho výroby v asijských zemích. Nejedná se ale o Čínu, jak by se dalo předpokládat, ale o Bangladéš, největší oděvní dílnu světa, jak se dozvíte. Kniha začíná nečekaně příběhem zavalené ženy, která se probere v troskách továrny, ale v kontextu dalších událostí je to velmi smysluplný začátek. Nejedná se o román, ale o popis pracovních podmínek a procesu výroby oblečení (zejména trik) v této zemi. Slovo „nezaujatý“ je velmi důležité, protože autor opravdu dodržuje odstup a zejména v pozdějších částech knihy jsem se tak ke mému údivu nejednou přistihl, že si kladu otázku: „Co je na tom nakonec špatně, že v továrnách pracují i náctiletí, když v té zemi není žádný jiný průmysl a mají na výběr mezi žebrotou a životem na ulici a touto, byť těžkou, prací?“ Smutnou realitou totiž je, že když na takovou práci někdo upozorní, oděvní společnost ze Západu je naoko zděšena, vlastník továrny ihned mladého pracovníka propustí, naoko je propuštěn i nejbližší vedoucí, aby byl přijat na jiné místo, osoba která na to upozornila dostane od nějaké nevládní organizace všimné a o mladého pracovníka, o kterém to celé je, se už nikdo nezajímá – v lepší případě přežije pár let na ulici o žebrotě, do továrny už ho nikdo nepřijme. Ani název knihy není zavádějící, opravdu se dozvíte, kolik stojí výroba např. jednoho trička, a to včetně dopravy k nám a o kolik tisíc procent je to u nás předraženo – to se týká nejen oblečení běžných renomovaných značek, ale i těch nejexkluzivnějších. Ano, ti všichni nějakou část produkce mají z Bangladéše, byť často přes prostředníka, a i jejich výrobky, které (nejen) na Západě stojí stovky Eur, se tam (ve stejné kvalitě) prodávají na ulici za jednotky Eur. Takže jejich běžný argument kvalitou materiálů či pracovníků, ani cenou dopravy neobstojí a je i vysvětleno proč. Zaujalo vás to? Pak si knihu rozhodně přečtěte. Osobě bych měl jen pár výtek – recyklovaný papír je fajn, ale poměrně lehce se rohy knihy odřou a fotky na něm nejsou příliš kvalitní. Navíc – a to je častý nešvar i jiných vydavatelství – popisky pod obrázky jsou v porovnání s fontem textu velmi malé, takže to jednak nepůsobí dobře a hlavně mnoho lidí bude potřebovat brýle, což je škoda na ne úplně levnou knihu (1,20 Kč/stránka). A nakonec – kniha je lokalizována na Polsko, i když třeba měna je překladatelem přepočítána, občas to vadí. Naštěstí se to týká jen pár míst, takže se přes to čtenář lehce přenese. Jinak vřele doporučuji. |
| Databazeknih: | 92% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 95 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.06 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název orig.: | Neuvěřitelný Ivan Král |
| Rok vydání: | 2019 |
| Nakladatelství: | Slovart |
| Počet stran: | 320, formát A5 |
| Autor: | Honza Vedral |
| Jazyk: | v originále český |
| Cena: | od 250 Kč v akci Slovart/jinak kolem 399 Kč (v r. 2019) |
| Popis: | Hezká kniha o hezkém člověku, nebo bych spíše měl říci: neuvěřitelná kniha o neuvěřitelném člověku ;-). Abych se přiznal, Ivan Král mě do vydání této biografie spíše míjel. Samozřejmě jsem měl letmý pojem o tom, kdo to je – tedy kdo to byl – ale tohle dílo mi notně rozšířilo obzory. Autor čtenáře provede téměř celým hudebníkovým životem, od narození až do pozdních let. Smrt zde samozřejmě není – Ivan zemřel náhle pár měsíců po vydání knihy. Dokonce na její propagaci ještě stihl natočit video. Je smutný paradoxem, že stejný režim, který z Gota, Helenky a Davida udělal místní celebrity první kategorie a za hranicemi o nich téměř nikdo neslyšel, donutil Ivana opustit ČSR, aby spolupracoval s takovými velikány jako Bowie, KISS, U2, Iggy Pop, Petti Smith aj. Přesto jej u nás málokdo nezná. Ale tak to v životě chodí. Doporučuji každému, kdo se alespoň trošku zajímá o (nejen) kytarovou hudbu. Příběh o klukovi z Československa, který díky tvrdé práci prožil americký sen, má hodně co říci každému. Škoda jen, že plány v poslední části již Ivan nenaplní. |
| Databazeknih: | 93% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 100 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.00 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 9 z 10 |
| Název orig.: | Bob Marley and the Wailers: The Ultimate Illustrated History |
| Název česky: | Bob Marley and the Wailers – Kompletní ilustrovaná historie |
| Rok vydání: | 2018 (1. vydání v ČR), 2017 (1. vydání ve světě) |
| Nakladatelství: | Omega |
| Počet stran: | 208, formát A4 |
| Autor: | Richie Unterberger |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 149 Kč v akci Dobrovský/jinak kolem 600 Kč (české vydání v r. 2020) |
| Popis: | Kdo by neznal Boba Marleyho a „jeho“ The Wailers, dodnes nejznámější reggae seskupení. Richie jim v této knize vzdává důstojný holt, doprovázený bohatou a barevnou výpravou – milovníci artefaktů (jako jsou přebaly všech desek, vstupenky, méně i více známé fotografie aj.) si přijdou na své, vše navíc v poměrně velkém formátu a na křídovém papíře. Dílo vás provede Bobovým životem, od kolébky až do neveselého konce. Knihu mohu všem doporučit, u nás asi nic lepšího na toto téma neseženete. Pro znalce nabídne vše potřebné, pro běžného čtenáře možná až moc podrobností, ale ty může přeskočit. Kdybych jí měl něco vytýkat, pak to bude jen zběžně pojednaná poslední část Bobova života a zejména úmrtí – na to, jak se rozebírají všechny singly apod. je to až s podivem a mně osobně by právě tohle zajímalo víc než nějaká konkrétní nahrávka. |
| Databazeknih: | 85% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 100 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.23 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název orig.: | Under and Alone: The True Story of the Undercover Agent Who Infiltrated America's Most Violent Outlaw Motorcycle Gang |
| Název česky: | Dva roky s Mongoly: Pravdivý příběh tajného agenty, který infiltroval nejnebezpečnější americký motorkářský gang |
| Rok vydání: | 2011 (1. vydání v ČR), 2005 (1. vydání ve světě) |
| Nakladatelství: | Bodyart Press s.r.o. |
| Počet stran: | 288, formát A4 |
| Autor: | William Queen |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | 199 Kč (v r. 2019, české vydání) |
| Popis: | Devadesátá léta pomalu končí a americký agent ATF (Úřad pro alkohol, tabák, palné zbraně a výbušniny) jménem William Queen vzal úkol infiltrovat se do kalifornské pobočky jednoho z nejnebezpečnějších amerických motorkářských gangů – Mongols. S nimi pak žil cca 2 roky, což z akce činí nejrozsáhlejší manévry v této oblasti v dějinách ATF. Na kolik se infiltrace povedla či ne, nebudu spoilerovat, ale kniha obsahuje víceméně vše, co přebal slibuje, což není málo: motorky, tvrdé chlapy v zaplivaných motorkářských doupatech, lehké děvy, divoké akce, honičky, zatýkání, násilí, chlast i drogy. Hodně se mi líbilo, že vyprávění není černobílé, jak by člověk od policajta čekal. Naopak, Willy se často zamýšlí, že mu je až líto, že byl přijat jako bratr mezi ostatní a přesto musí některé z nich de facto udat. Byly i situace – jako smrt jeho matky – kdy mu bratři Mongolové projevili více účasti než agenti ATF, na což explicitně upozorňuje. Rovněž proměna jeho soukromého života je rozhodně zajímavá linka procházející celým příběhem. V posledních letech se vyrojilo hned několik knih na podobné téma – za všechny např. Žádný anděl o Hells Angels – ale nutno říci, že tato patří k nejlepším. Willy, který používal krycí jméno Billy St. John, je rozený vypravěč. Nečekejte Hemngwaye, ale prosté, rychle odsýpající vyprávění. Trošku mi připomnělo níže recenzovanou Perníkovou chaloupku. Kdosi v jedné recenzi napsal, že dílo přečetl jedním dechem a musím přiznat, že to chápu. Sám jsem ji zhltl za pár cest vlakem. Z výše uvedeného je asi jasné, že se mi kniha líbila a tím pádem ji samozřejmě doporučuji. Pokud bych měl něco kritizovat, pak by to byl měkký obal, písmo i okraje mohli být menší a překlad by si zasloužil lepší proofreading – pár překlepů a chybek se tam lehce najde. Nejde ale o nic hrozného a zrovna u knihy s takovou tématikou a stylem vyprávění to nakonec ani tolik nevadí. |
| Databazeknih: | 90% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 100 % (málo hlasů, v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.12 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8 z 10 |
| Název orig.: | The Rebel Sell: Why the Culture Can't be Jammed / Nation of Rebels: Why Counterculture Became Consumer Culture (USA) |
| Název česky: | Kup si svou revoltu: O mýtu kontrakultury aneb Proč revolta proti konzumnímu kapitalismu není pro systém hrozbou, ale naopak hnací silou |
| Rok vydání: | 2012 (1. vydání v ČR), 2004 (1. vydání ve světě) |
| Nakladatelství: | Rybka Publishers |
| Počet stran: | 292, formát A4 |
| Autor: | Joseph Heath, Andrew Potter |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 209 Kč (v roce 2019, české vydání) |
| Popis: | Nestává se často, aby název a obsáhlý podtitul knihy byli natolik všeříkající o jejím zamýšleném obsahu a poselství. Zabývat se konzumem, resp. anti-konzumem, je v posledních desetiletích, zdá se, móda a nevypadá to, že by tomu v desetiletích následujících mělo být jinak, ba naopak. Dalo se tak čekat, že se z knihy stane bestseller, o tom svědčí i poměrně značné manévry ohledně názvu v různých koutech světa. Byť v se v takových případeh dílům zpravidla vyhýbám obloukem, udělal jsem výjimku. Kniha se snaží vyvrátit omyl o funkci a podstatě nonkonformity, resp. subkultury/subkultur, a vysvětlit proč se nakonec její snaha zpravidla zvrtne v palivo pro pohon masové kultury samotné, proti níž původně protestovala. Nutno uznat, že oba pánové jsou erudovaní profesionálové ve svých profesích a že většina jejich argumentů je vskutku přesvědčivých a – alespoň po většinu knihy – nestranných, za což klobouk dolů. To se všem nepovede. Hlavním poselstvím tak je, že jakmile se masové kultuře něco nonkonformního zalíbí, nebojí se jí to vyrvat, standardizovat, vynásobit, adoptovat za své a prodat, což je pro okradenou subkulturu značně frustrující. Kdybych si dodatečně nepřečetl, že autoři pocházejí z Kanady, jistě bych je byl měl za občany USA. Bohorovný styl vprávění o tomto předpokladu silně přesvědčuje. Z mé strany to byl také jeden ze zásadních nedostatků knihy. Mít nevšední názory a prezentovat je jako nevyvratitelný fakt, tj. axiomy, na to si ještě člověk zvykne. Přece jen západní univerzitní kultura je prostě méně pokorná než ta naše, léta totalitami utlačovaná východní. Ale ve chvíli, kdy začnou padat jména jako Freud, Hobbes, Descartes a jiní a autoři začnou vysvětlovat, proč se všichni tito klasikové mýlili a mýlí, a jak je to vlastně podle autorů jedině správně, to už začne být na čtenáře místy moc. Opravdu jsem čekal, že ke konci kniha dojde k popření Einsteina a vysvětlí, proč teorie relativity nefunguje a jaké správné znění světoznámé rovnice :-). Jako největší zklamání pro mě ale bylo, že ke konci se kniha bohužel nevynuhla nejčastějšímu klišé v této oblasti – tam se se totiž dozvíte, že autoři bývávali kdysi členy subkultur (jako punk), resp. přesněji řečeno si to myslí, ale že z toho nakonec vyrostli, stali se více či méně členy společnosti a pravidla jsou vlastně fajn. Nemívám ve zvyku dělat recenze příliš osobní, ale díky bohorovnému přístupu autorů, kteří mají ve všem jasno, si to snad také mohu dovolit – jestliže si někdo myslí, že byl někdy členem subkultury, ale pak z toho vyrostl a nic mu už neříká, pak tu subkulturu nikdy nepochopil a členem byl opravdu jen podle sebe. Tudíž nemá právo z jejího pohledu psát obecné závěry a reprezentovat ji, a to je (za mě) největší kámen úrazu. Buď jak buď, kniha je opravdu zajímavým podnětem k zamyšlení a řada argumentů se nedá odbýt jen mávnutím ruky. Je také políčkem řadě konformistů a západomilců, bohužel pak ruka začne políčkovat i vše v dosahu a autoři postupně zabředávají stále více do svých teorii, a to že tak, nakonec dobře není nic a úplně špatně také ne. Navíc se schizofrenně staví do role mluvčích jak části masové kultury tak i subkultur, jichž si myslím, že v mládí bývali členy. Stále je to ale jedno z nejlepších a nejprofesionálnějších děl na téma vztahu konformity Vs nonkonformity, resp. kultury a subkultur. Je nicméně zároveň jasným důkazem, jak těžké je těžké a toto téma nestranně a komplexně popsat a neutopit se v něm. Připomíná to situaci malířů, byť profesionálních, kteří svědomitě natřou podlahu místnosti a po té zjistí, že jsou uprostřed a vymýšlejí jak se dostat zpět ke dveřím, aby našlapali co nejméně. Pokud se vám dílo někde naskytne za rozumnou cenu, třeba v antikvariátu, zajímá vás téma (sub)kultur a masovosti a nevadí vám časté filosofování, pak knihu přes výše uvedené doporučuji. |
| Databazeknih: | 87% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 76% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 3.85 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 6,9 z 10 |
| Název orig.: | Motörhead: White Line Fever |
| Název česky: | Motörhead: Autobiografie rockové legendy |
| Rok vydání: | 2009 (1. vydání v ČR), 2002 (1. vydání ve světě) |
| Nakladatelství: | BB Art |
| Počet stran: | 236, formát A4 |
| Autor: | Lemmy Kilmister |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 219 Kč (v roce 2018, české vydání) |
| Popis: | Kdo by neznal Lemmyho – frontmana Mötorhead, kmotra hardrocku, heavy metalu, speed metalu a jistě i mnoha jiných žánrů, bedňáka Jimmiho Hendrixe, fanouška The Beatles z dob, kdy ještě hráli v hospodách, textaře Ozzyho a vzor pro takové kapely, jako je Metallica. Název knihy ,,Motörhead: Autobiografie rockové legendy“ prozrazuje vše podstatné – Lemmy na úsvitu nového tisíciletí usoudil, že je dost starý na paměti, a osobitým způsobem sepsal svoje vzpomínky, a to od raného dětství až do roku 2002. Hlavní linkou v knize je ale Lemmyho hudební kariéra. I přeš četné dějové odbočky, kterých si je autor vědom, je to kniha především o Mötorhead, jejich předchůdcích a spolupracovnících. Pro fanoušky skupiny je to skvělá věc, fandové Lemmyho by ale mohli postrádat některé etapy soukromého života a více osobních informací, např. o je sběratelských vášních, o lásce k Jacku Danielsovi apod. – v podstatě řada toho, co je možné vidět ve skvělém dokumentu Lemmy z r. 2010 (viz sekce filmy). Těžko něco vytýkat knize, kterou napsal sám autor a těžko kritizovat člověka, který je pro mnohý král králů, alespoň v rock-metalovém průmyslu. Kniha je čtivá, Lemmy si nebere servítky a o lidech mluví zcela otevřeně, ve špatném, ale i v dobrém. Málokdy někoho vykresluje jen z jedné strany a snaží se být objektivní i sebekritický. Lemmy si tak na nic nehraje, stejně jako v celém jeho životě. Krom výše uvedených soukromých informací mi v knize nic nechybělo. (Nakonec si ještě neodpustím poznámku pod čarou, která ale není Lemmyho vinou – v ČR koluje reedice z r. 2016, která se díky přebalu tváří, že obsahuje i informace po roce 2002, není tomu tak. BB Art prostě doplnilo přebal a vše rychle po smrti Lemmyho vydalo – cíl je asi jasný, že? Dejte si na to pozor, jedná se opravdu jen o verzi z r. 2002. Dobrá zpráva naopak je, že opravdu existuje i dopracovaná verze s předmluvou Larse Ulricha (Metallica), která je ale zatím jen anglickém jazyce. Pokud chcete knihu, která mapuje i posledních 15 let Lemmyho života, sáhněte po ní!) |
| Databazeknih: | 92% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 88% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.5 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název orig.: | Alternativa |
| Rok vydání: | 1992 (nové, rozšířené vydání 2015) |
| Nakladatelství: | HOST (nové, rošířené vydání Galen) |
| Počet stran: | 424 (nové, rozšířené vydání Alternativa I má 592), formát A4 |
| Autor: | Mikoláš Chadima |
| Jazyk: | v originále český |
| Cena: | původní vydání z 1992 už jen v antikvariátu, nové vydání od 322 Kč (v roce 2017) |
| Popis: | Mikoláš Chadima je známá postava alternativní – nejen rockové – scény (zejména) let 70. a velkou měrou se podílel na jejím formování v tehdejším komunistickém Československu. Kniha Alternativa je hudební biografií Chadimova života, a to od jeho pozdně pubertálních let až do let třicátnických, tj. 70. léta a začátek let 80. Alternativa čtenáře provede chronologicky hudebním životem autora, který má díky svému účinkování v řadě kapel opravdu co říci. Kromě jeho domovských skupin, jako byli Elektrobus, Kilhets, Extempore, MCH Band aj., se Mikoláš zmiňuje i o celé řadě dalších kapel a interpretů – od Kamelotů, přes Plastiky, Blue efekt, Pražský výběr, až po zmínky o UK Subs a The Damned. Na jedné straně je sice dílo ohraničeno autorovými zážitky a kariérou, na druhou stranu to ale díky častému cestování po celé republice a koncertování s řadou jiných kapel až tolik nevadí. Nahlédnout tak můžeme do fungování socialistických povolovacích procesů v nejrůznějších krajích a městech, včetně zásahů a zatýkání příslušníky VB. Autor se naštěstí nebojí říct svůj názor, byť často kritický, a tak se čtenář dozví nejednu zajímavou věc o tehdejších interpretech (za všechny mě napadá např. Kocáb). Alternativa je asi jedinou knihou, která takto podrobným způsobem zachycuje zrod a fungování alternativní a částečně i undergroundové hudby za minulého režimu. Kniha je sice značně poznamenána tím, že se jedná o biografii psanou z prvního pohledu autora, ale ten naštěstí dokáže být ve většině situací nad věcí a objektivní, byť ne vždy. Z pohledu punk poslouchajících čtenářů je škoda, že vše končí počátkem 80. let, kdy tato scéna byla ještě v plenkách, takže krom Energie G či mladých Psích vojáků tady bohužel žádné další kapely (Visací zámek apod.) ještě nejsou. Není bez zajímavosti, že dílo poprvé vyšlo už v r. 1986, a to samonákladem 120 ks. První, plnohodnotné vydání přináší rok 1992, aby v r. 2015 došlo k něčemu nečekanému – dochází k dotisku pod názvem Alternativa I a – jak pozměněný název napovídá – chystá se druhý díl, který by snad mohl zachytit i zbytek let 80. a možná i více. V r. 2017 o něm ale stále není nic slyšet. |
| Databazeknih: | 91% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 96% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 3.0 z 5 – pouze 1 hodnocení (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název orig.: | Escape from Camp 14 |
| Název česky: | Útěk z tábora 14 |
| Rok vydání: | 2013 (v ČR), 2012 (ve světě) |
| Nakladatelství: | Ikar |
| Počet stran: | 216, formát A4 |
| Autor: | Blaine Harden |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 223 Kč, anglická verze paradoxně již od 216 Kč (v roce 2017) |
| Popis: | Knihu Útěk z tábora 14 sestavil novinář The Washington Post Blaine Harden na základě autentických rozhovorů se Severokorejcem Sin Tong-hjukem, který jako jeden z nemnoha přežil koncentrační tábory Severní Koreji a vyprávěl o nich bez příkras. Ba co víc, v táboře se narodil a strávil tam přes 20 let. Děj je řazen chronologicky a je vidět, že Harden zná svoje řemeslo, protože kniha se čte sama. Není ovšem pro každého, protože popisy některých událostí nezřídka překonají čtenářovu fantazii, která se často opírá o kusé, až humorné informace podávané našimi sdělovacími prostředky, či – v lepším případě – některými zahraničními dokumenty, kde ovšem pouze tu a tam reportér vyfotil či natočil záběr něčeho, co neměl. Nakonec je ovšem humorný nádech často přítomen, ne tak v knize. Když Sin popisuje hlad, udavačství a popravy svých nejbližších, zrůdnost režimu je najednou mnohem patrnější. Útěk nejspíše nebude stravitelný pro všechny čtenáře, ale mohu vám zaručit, že když po něm sáhnete, stane se jednou z knih, na kterou jen tak nezapomenete. Nic autentičtějšího o totalitních režimech v Asii jste pravděpodobně nečetli. Nutno ovšem dodat, že 2 roky po vydání se Sin přiznal, že některá fakta mírně zkreslil. Nejednalo se sice zpravidla o nic důležitého a neubírá to na mrazivosti, nicméně Harden se chytá vydat další vydání s upraveným dějem tak, aby co nejvíce odpovídal realitě. Je to bohužel černá kaňka, byť malá, na jinak strhující knize, a musel jsem k tomu přece jen přihlédnout i při svém hodnocení. |
| Databazeknih: | 82% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 85% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4.00 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 8,5 z 10 |
| Název orig.: | The Dark Stuff |
| Název česky: | Těžkej nářez |
| Rok vydání: | 1995 (1. vydání), 2011 (2. rozšířené vydání) |
| Nakladatelství: | Paseka (1. vydání), Maťa (2. rozšířené vydání) |
| Počet stran: | 310 (1. vydání), 440 (2. rozšířené vydání), formát A4 |
| Autor: | Nick Kent |
| Jazyk: | v originále anglický |
| Cena: | od 235 Kč (v roce 2017, české vydání) |
| Popis: | Nick Kent je ostřílený novinář, který zažil výbušnou dobu let 70. (a později), asi nejdůležitější období pro většinu dnešních směrů založených na roc'n'rollové muzice – od punku k metalu. Díky tomu měl možnost vyzpovídat řadu dnes už legendárních postav (nejen) rockové hudby a právě z rozhovorů s nimi byla sestavena kniha Těžkej nářez. (Anglický název ,,The Dark Stuff“ ale sedí více – viz dále.) Nick je znám svým nekompromisním, resp. nezkresleným, přístupem k realitě, a tak nemá problém podávat věci tak, jak jsou. Hudební hvězda, jakkoli slavná, musí zákonitě někdy přestat zářit a Nick se o tom nebojí psát, ba naopak. Často mi přišlo, že kontroverzní situace, když už ne vyhledává, tak alespoň přitahuje. Sex, drogy – a hodně – a rock'n'roll, to vše v knížce najdete a určitě vás to u některých osobností překvapí. Na druhou stranu mi v dnešní době není úplně jasné publikum, pro ktěré by kniha měla být primárně určena. Jak jsem již psal, jde v podstatě ,,jen“ o kompilaci rozhovorů s různými osobnostmi z různých časových období, zpravidla ale několik desítek let zpět. Každý si tak sice najde svoje, ale málokdo bude mít motivaci číst o lidech, kteří ho buď nezajímají, nebo prostě neví, kdo to byl. Rozhovory jsou také bohužel často dost závislé na období, kdy vznikly, a neznalost alb a písní daných interpretů dost ztěžuje pochopení, o čem se vlastně mluví. Mladší generace u nás těžko budou něco vědět o Brianu Wilsonovi a řadě dalších. Punk poslouchající člověk asi nebude mít potřebu číst o pop-hvězdách a naopak – milovník Prince si nebude číst o Sidu Viciousovi. Na tomto místě si také neodpustím vyjádřit zklamání nad kapitolou o Kurtu Cobainovi, která (v 1. původním vydání) zakončuje celou knihu a nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že ji tam vydavatel dodal uměle pro zvýšení prodeje. Kapitola má pár stran a – když to zjednoduším – po přečtení vyzní tak, že Kent s Kurtem rozhovor nedělal, ale přečetl si několik novinových článků a knihu Come As You Are (od Michaela Azzerada) a na základě toho napsal dosti bezzubý článek, kde vydedukoval, že Kurt svoje bolesti břicha simuloval a nediví se, že se zabil. V porovnání s ostatními kapitolami/rozhovory mi to přišlo dost laciné. Knihu můžu doporučit těm, které zajímají nezkreslené rozhovory s osobami uvedenými na obale a těm, kteří se zajímají o počátky (nejen) rockových odnoží, které se začaly objevovat kolem 70. let a mírně později. |
| Databazeknih: | 88% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 93% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 3.99 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 7,5 z 10 |
| Název orig.: | Perníková chaloupka |
| Rok vydání: | 2013 |
| Nakladatelství: | Protimluv |
| Počet stran: | 180 |
| Autor: | Roman Pecha a Petr Motýl |
| Jazyk: | v originále český |
| Cena: | od 214 Kč (v roce 2017, české vydání) |
| Popis: | Perníková chaloupka, jak asi tušíte, má se stejnojmennou pohádkou společný opravdu jen název. Kniha je zpovědí havířovského vařiče pervitinu Romana Pechy, jednoho z prvních a nejlepších u nás, které dal tvar spisovatel Petr Motýl. Podobně vznikla například kniha My děti ze stanice ZOO. Knihu jsem si koupil s ohledem na téma a také podle nevšedního názvu, co bych zapíral. Ač je to s podivem, kvalitních knih zaměřených tímto směrem u nás od revoluce vyšlo jako šafránu. Bohužel. Tím více kvituji existenci Perníkové chaloupky. Těžko říci, nakolik je Roman skvělý vypravěč a nakolik Petr skvělý prozaik, ale příběh je to vskutku zdařilý. Čte se sám, jako Děti ze stanice ZOO, a na rozdíl o nich není zdaleka tak pesimistický, překvapivě je tomu často naopak. Roman začíná příběh na přelomu své základní a střední školy a provede nás cca 20 lety života (přibližně mezi 1980 – 1996). Čtenáři se tak nabízí nevšední – ale především jinde těžko slyšitelný – exkurz do počátků drogové scény na Moravě, ve Slezku a částečně také v Polsku. Kniha umně balancuje na hraně tragikomiky, takže není třeba se bát pochmurné atmosféry či zbytečného moralizování. Roman navíc používá havířovský jazyk, a to se vším všudy, takže o sprostá slova a vtipné pasáže tak místy není nouze. Smrt ale často přijde nečekaně, takže propagaci drog také nečekejte, byť k ní má kniha blíže než řada podobně zaměřených počinů. Perníkovou chaloupku jsem přečetl za týden při cestách vlakem do práce a musím říct, že jsem se vždy těšil. Za mě je to zatím nejlepší česká kniha na toto téma. Není lehké najít něco, co bych jí vytknul – každému nemusí vyhovovat hovorový jazyk, to je jisté. Také je obrovská škoda, že kniha, která vyšla až v r. 2013 končí skoro 20 let před vydáním, tj. v r. 1996, a navíc poměrně rychle, takže žádné další osudy se prostě nedozvíte. To mě mrzelo asi nejvíc. Nakonec, což je ale spíše v rovině spekulací, u těchto děl z reálného života je vždy těžké odlišit, jak moc byla konečná podoba pozměněna autorem, a co vše pozměnil či vynechal. Ale jak říkám, to je spekulace. Knihu opravdu doporučuji. |
| Databazeknih: | 96% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 97% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 9 z 10 |
| Název orig.: | Byl to jenom rock’n’roll? Hudební alternativa v komunistickém Československu 1956 – 1989 |
| Rok vydání: | 2010 |
| Nakladatelství: | Akademia |
| Počet stran: | 639 |
| Autor: | Miroslav Vaněk |
| Jazyk: | v originále český |
| Cena: | od 492 Kč (v roce 2017, české vydání) |
| Popis: | Kniha Byl to jenom rock’n’roll? je do značné míry encyklopedickým, ač čtivým, pojednáním o alternativní (ale také undergroundové!) scéně v letech 1956 – 1989. Encyklopedický charakter díla na čtenáře dýchne hned, jakmile knihu uvidí, nejpozději však, jakmile ji vezme do rukou. 639 stran budí respekt, i když se jedná o formát A4 a je doplněn řadou fotografií. Musím přiznat, že první část knihy se mi nečetla úplně lehce, přece jen to není literatura určená ke celodennímu odpočinkovému čtení. Nakonec jsem dílo četl s přestávkami několik měsíců, ale na jeho obhajobu muím říci, že střední a většina závěrečné části mě vtáhla do děje. Do značné míry je to také tím, že události jsou řazeny nejen tematicky, ale také chronologicky a – marná snaha – málokdo z nás zažil 50. a 60. léta, kdežto události před rokem 1989 už jsou mnohem bližší a tím pádem zajímavější. Dočtete se o řadě interpretů, z nichž mnozí vystupují dodnes, ať už v popu (Gott, Zagorová, David), tak v rocku (Plexis, Tři Sestry, Visací zámek). Nenechte se ale zmást lákavou obálkou, zdaleka nejde jen o punk. Pro milovníky československého rocku, undergroundu a alternativy asi moc lepších/srovnatelných knih nenajdete, snad už jen od Mikoláše Chadimy či Jiřího Černého. Byl to jenom rock’n’roll? je ale rozsahem předčí. To je ovšem, řekl bych jak výhoda, tak slabina. Pro málokoho to asi bude čtení na „jeden zátah“, jak se říká. Také je potřeba přiznat, že rozsah knihy je degradován opravdu nadstandardním odsazením, zejména spodní a okrajové strany, kde bílé místo tvoří poctivé 3cm! (Běžná wordovská strana má nastaveno 2,5 cm, a to je A4, ne A5!) Kniha by tak mohla být o několik desítek stran tenčí. Navíc to velmi znehodnocuje zejména obrázky v přílohách, kde je jsou ty mezery nepochopitelně ještě větší (zespodu 5 cm!) a přílohy tak často lze jen stěží přečíst. To zamrzí, stejně jako fakt, že fotkám by v knize za 500 Kč slušel křídový papír, minimálně v těch přílohách, v textu to ještě chápu. Aby to ale nevypadalo, že se mi kniha nelíbila. To bych lhal. Je to můj žánr, a jak jsem již řekl výše, je to takový solidní encyklopedický exkurz s řadou zajímavých podkapitol jako: Hudební publicistika, Rock a apolitika, Represe v rocku, Ideologie a rock aj. Navíc kniha obsahuje úctyhodný počet citací a rozhovorů se zajímavými interprety a řadu dosud nepublikovaných útržků z archivů StB a VB, což se musí ocenit – tohle pro mě bylo si nejzajímavější. Pro všechny, kdo se o československý rock, underground a/nebo alternativu zajímá je Byl to jenom rock’n’roll? rozhodně jasná volba. |
| Databazeknih: | 93% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 100% – 1 hodnocení (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 8,7 z 10 |
| Název orig.: | viz obrázek – je v azbuce |
| Název česky: | Neviditelné vraždy |
| Rok vydání: | poprvé: ?? (svět), 2015 (ČR) |
| Nakladatelství: | Nakladatelství Anarchistické federace |
| Počet stran: | 194, formát A5 |
| Autor: | Ilja Falkovskij |
| Jazyk: | v originále ruský, dostupné i v českém jazyce |
| Cena: | od 171 Kč (v roce 2016, české vydání) |
| Popis: | Knihu Neviditelné vraždy u nás vydala AFA (Antifašistická akce), i tak je ale k dostání ve většině největších knihkupectví, což je u takovýchto děl více než s podivem. Příliš prodávaná totiž nebude, o čemž svědčí i minimum recenzí a informací na internetu. Něco podobného jste v ruce asi ještě nedrželi – jedná se totiž o doslovné přepisy ze soudních jednání se skupinou ruských neonacistů, kteří mají (jednotlivě i společně) na svědomí minimálně pár desítek vražd osob „neslovanské národnosti“ (ba i pár osob slovanské národnosti) v Rusku. Kniha je takto i členěna – 17 černých stran ji dělí na části podle zavražděných osob, další pak oddělují úvod, komentář, doslov a část nazvanou NSO-Sever. V Rusku je neonacismus velmi na vzestupu, což je s podivem, vezmeme-li v potaz roli Německa a Ruska ve II. světové válce. Na druhé straně dnes do země přichází řada migrantů, především z Kavkazu a Asie, což vede právě k tomuto trendu. Vzhledem k tomu, že jde o přepisy výpovědí účastníků soudních jednání, kniha je zcela objektivním zachycením událostí, z nichž mrazí. Samozřejmě, jsou zde i úvodní a závěrečné vysvětlující části, ale ty tvoří je zlomek díla. Největší výtku mám právě k výše uvedeným úvodní a závěrečným „vysvětlujícícm“ částem, které jsou z mého pohledu velmi nešťastně řazeny. Úvod svoji funkci celkem plní, jenže v kombinaci s následujícím Komentářem sociologa postrádají funkci sezámení čtenáře s knihou – o čem je, co přesně zachycuje, konkrétní pozadí případů a jak s ní pracovat. Možná se to zdá jako hloupost, ale osobně mi to dělalo problém (a nejsem sám, co vím), protože vám nikdo neřekne, že všechny případy spojuje v podstatě jedna skupina osob, které se znají a často jednali společně. Takže sice čtete postupně o jednotlivých vraždách, ale vše spolu souvisí a čím dále se v knize dostanete, tím více se mozaika výpovědí skládá. Toto se ale v úvodu nedozvíte – byl jsem proto zpočátku velmi zklamán, když jsem dočetl pár částí o jednotlivých vraždách a ty zápisy v podstatě neměly ani začátek, ani konec – jako byste šli např. na třetí jednání z deseti a udělali o tom zápis. Hodně to zkazí první dojem, a ten je pak už těžko opakovatelný. Při tom stačilo v úvodu trošku vysvětlit zacházení s knihou a dát část NSO-Sever hned na začátek (ne na konec), ať je jasné, o co se v daném případě jedná. V ČR se o tomto procesu téměř vůbec nemluvilo, takže takový krok je více než potřeba. Ano, sice se tím prozradí několik věcí z výpovědí a také tresty, které dostanou, ale to je čtenáři stejně jasné už od začátku. Jinak knihu mohu doporučit, obzvláště, pokud už předem víte, do čeho jdete. |
| Databazeknih: | 100% – 2 hodnocení (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 90 % – 1 hodnocení (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | — (v době psaní článku) |
| Punkhudba: | 7,7 z 10 |
| Název orig.: | Please Kill Me: The Uncensored Oral History of Punk |
| Název česky: | Zab mě, prosím: necenzurovaná historie punku |
| Rok vydání: | poprvé: 1996 (svět), 1999 (ČR) |
| Nakladatelství: | Nakladatelství Anarchistické federace |
| Počet stran: | 400 – 500 (dle vydání), formát A5 |
| Autor: | Legs McNeil, Gillian McCain |
| Jazyk: | v originále anglický, dostupný i v českém jazyce |
| Cena: | od 260 Kč (v roce 2016, české vydání) |
| Popis: | ,,Zab mě, prosím: necenzurovaná historie punku“ je příznačný název pro jednu z biblí světového punku – jemný, jako rána kladivem, přesně jako punk sám. Škoda, že v českém překladu názvu nepochopitelně vypadlo slovíčko ,,orální/ústní“. Kniha je totiž jedinečná tím, že jde o precizně časově sestavený příběh punku založený jen a pouze na stovkách rozhovorů. Nejde tedy o žádnou beletrii, ani o subjektivní náhled autorů, jak je tomu v podstatě u téměř všech ostatních knih! Knihu navíc nenapsal nikdo menší, než zakladatelé kultovního časopisu Punk: pánové Legs McNeil, Gillian McCain, kteří celou tu dobu prožili. Tím je jen potrženo těžko popiratelné výsostné postavení knihy v oblasti světového punku. Knížka není žádný drobek – 400 až 500 stran (liší se dle vydání) už je solidní počtení! Jak jsem již naznačil, kapitoly jsou řazeny víceméně chronologicky, což přidává na přehlednosti, nechybí ani pár desítek fotografií. V rozhovorech se čtenář setká s řadou legend, z nichž mnoho již nežije, např. členové The Ramones, David Bowie, The Doors, The Sex Pistols, The Blondie, ale i Iggy Pop, Lou Reed aj. Knize je opravdu těžké něco vytknout. Punku už ale přec jen není nejmladší, stejně jako hlavní postavy v knize, a proto dnes mladší generace bude mít problém s nejedním jménem u rozhovorů. U českého čtenáře je tato propast ještě podtržena dlouhou dobou komunistické nesvobody, kdy se k nám v 70 – 80 letech underground legálně v podstatě nedostal. Autoři s tím naštěstí částečně počítali a vzadu přidali přehled jmen s vysvětlivkami, včetně těch již zesnulých, až že jich je! Druhou, podstatnější výtkou, by mohlo být, že až na pár výjimek (The Sex Pistols aj.) autoři vycházeli z toho, co znají, tj. USA a hlavně CBGB's. Knize by tak více slušel podtitul „USA a punk“. Což je trošku škoda. Nic jiné se ale namítat nedá. Knihu jsem četl v originále a musím říci, že jsem si ji užil – chcete-li i dnes pocítit atmosféru rodícího se undergroundu (nejen punku!) 70. a 80. let přímo z úst těch, kdo to zažili, není nad čím váhat! |
| Databazeknih: | 94% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 89 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4,15 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 9,2 z 10 |
| Název orig.: | Wir Kinder vom Bahnhof Zoo |
| Název česky: | My děti ze stanice ZOO |
| Rok vydání: | poprvé: 1978 (svět), 1981 (ČSSR) |
| Nakladatelství: | Nakladatelství Anarchistické federace |
| Počet stran: | 266 – 367 (dle vydání), formát A5 |
| Autor: | F. Christiane (dle magnetofonvých pásek přepsali Kai Hermann a Horst Rieck) |
| Jazyk: | v originále německý, dostupný i v českém jazyce |
| Cena: | od 266 Kč (v roce 2016, české vydání) |
| Popis: | Název My děti ze stanice ZOO asi něco řekne většině lidí, méně knihu četlo, ale pořád jich bude dost a jistě to pro ně byl silný zážitek, ať už pozitivní, nebo negativní. Nejsem výjimkou. Ke knize jsem se dostal tak trošku oklikou, protože jsem nejprve viděl film. Je skvělý, ať už je mu vytýkáno cokoli – nejčastěji, že přes jeho surovost stále ani zpola nedosahuje autentičnosti knihy. Ruku na srdce: je to pravda. Ale má přece jen jednu obrovskou výhodu, byl nafilmován jen pár let po vydání knihy, stále za hluboké totality a na místech, kde se příběh odehrál. Ten vizuální zážitek vám kniha prostě nedá. Ale zpět k ní. Kniha je nekompromisní a surovou výpovědí narkomana, navíc (částečně) žijícího na ulici a prodávajícího se za peníze, aby měl na drogy. Příběh je tím naléhavější, že to není žádný věkem sešlý bezdomovec, zkrachovalý podnikatel apod., ale mladá teenagerka, spíš ještě dítě, sotva chodící na druhý stupeň základní školy. Díky tomu dílo dnes neztratilo nic ze své platnosti. Ani pád režimu na tom nic nezměnil, snad právě naopak. Kniha se čte sama a člověk se místy diví, co vše je ještě možné zažít. Většina lidí v knize zemře a vlastně je to vše podáno jako každodenní samozřejmost, stejně jako potřeba si šlehnout, nebo se prodat za peníze. Nemyslím si, že je to čtení pro každého. Ale pokud vás podobné téma zajímá, pak nemůžete být zklamáni a těžko najdete něco lepšího. |
| Databazeknih: | 91% (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| ČBDB: | 92 % (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| GoodReads: | 4,15 z 5 (v době psaní článku) ( odkaz ) |
| Punkhudba: | 9 z 10 |
