S.P.S. - Jsme v hajzlu

  • Jsi zlej

    Každý v sobě nosíme si zlej si zlej
    Něco co nás svazuje si zlej si zlej
    Jakési divné pouto si zlej si zlej

    Horká láva, žádná sláva
    ve tvý hlavě, teď si na dně

    No tak do toho třískni si zlej si zlej
    Ať se ti uleví si zlej si zlej
    No tak do toho třískni si zlej si zlej
    To pouto povolí si zlej si zlej

    Horká láva, žádná sláva
    ve tvý hlavě, teď si na dně

    No tak se s tím vypořádej si zlej si zlej
    Ať se ti uleví si zlej si zlej
    No tak se s tím vypořádej si zlej si zlej
    To pouto povolí si zlej si zlej
    Si zlej si zlej...

    Svět je jinej

    Podívej svět zůstal stát
    je však trochu jinej,
    lidi na čele vrásky maj
    nikdo neřekne ti zpívej.

    V lidskejch duších spáleniště
    místo mozků mraveniště,
    starostí máš plnou hlavu,
    už není čas na zábavu.

    Svět je jinej svět je jinej

    Podívej svět zůstal stát
    je však trochu jinej,
    lidi na čele vrásky maj
    nikdo neřekne ti zpívej.

    Zkus to změnit je to marný,
    svědomí tě hryže trápí,
    všude samý zbytečnosti
    si troska lidský společnosti.

    Svět je jinej svět je jinej

    Exhalace

    Špinavý nebe nad hlavou
    z nebe padá černej sníh,
    do vody všechno vylejou,
    už není slyšet dětský smích.

    Z komínů se stále valí dým
    to nás všechny jednou zabije,
    v tom ovzduší strašně smradlavym
    každej tady jednou zahyne.

    Mrtví lidi a mrtvej svět,
    to už asi nikdo nespraví,
    mrtvý řeky a mrtvý lesy
    nikomu to vůbec nevadí.

    Zvířata nám všechny vyhynou
    vodu tu nám otráví,
    budem chodit s maskou plynovou,
    čeká nás jen zklamání.

    Všichni se tu jednou udusíme,
    když to takhle půjde dál
    černý mraky stahujou se,
    to aby se každý bál.

    Mrtví lidi a mrtvej svět...

    Chaos

    Když si vylez ze školy
    tak byl si mladej kluk,
    na vokolí kolem sebe
    čuměl si jak puk.

    Když si začal makat
    tak poznával si svět,
    než si ho však prokouk
    tak uběhlo pár let.

    Nevěděl si co je chaos,
    teď ho v hlavě máš,
    co je spravedlivej svět,
    to asi nepoznáš.
    Že lidi sou svině,
    tos poznal to byl mžik,
    ale vůbec nevíš jak ti chaos v hlavě vznik.

    Chaos ten ti zůstal v hlavě napořád,
    už bez něj bejt nemůžeš
    a máš ho hrozně rád.
    Tahle hrozná společnost
    ti chaos podpoří,
    větší zmatek v hlavě
    se ti vytvoří.

    Nevěděl si co je chaos...

    Hořčice mi stoupá do nosu

    Ty si teda vážně skvělá
    děláš jako bys mě chtěla.
    Připadám si jako v cele
    a myslíš, že mám jenom tebe.
    To je teda vážně síla
    v létě si pruhovaná v zimě bílá.

    Hořčice mi stoupá do nosu
    postavím ti kříž,
    mý špatný já se chystá k útoku,
    a pak uvidíš.

    Budu tě líbat žiletkou pod jazykem
    odměnou za tvou lásku, za lásku s otazníkem.
    Nastříkám do tebe tekutý olovo
    potom mě možná poslechneš na slovo.
    Až spolu dohrajem to bezva divadlo
    potom ti miláčku nastavím zrcadlo.

    Hořčice mi stoupá...

    Máma

    Když se mámě nelíbily
    jeho dlouhý vlasy,
    kluci ho hned přemlouvali
    vostříhej se taky.
    K nám se dej svobodný sme lidi
    nic neuznávej.

    Chtěl bych ti mámo má,
    chtěl bych ti říct,
    že mezi punkerama cejtim se líp.

    Zase při svym pivu seděl,
    přišla na něj krize,
    tak se tedy pevně rozhod
    vyholil si čerokýze.

    Když ten večer přišel domů
    máma strašně brečela,
    sbal si svých pět švestek
    flaška po něm letěla.

    Chtěl bych ti mámo má,
    chtěl bych ti říct,
    že mezi punkerama cejtim se líp.

    Lepší život

    Už to tady vůbec není
    to co kdysi bylo,
    je tu jen pár nahých frází,
    to je vše co zbylo.

    Vzpomínky na starý časy
    se stále častějc vracej
    a naděje na lepší dobu
    se jak stromy v lese kácej.

    Vraťte nám vše co nám kdysi patřilo,
    nechcem válku a nechcem chodit nakřivo.

    Lepší časy, novej život
    je pouhá realita,
    když pravda bude před lží
    vždy v ústraní skryta.

    Nechat si zdát krásný sen
    o záhadný zemi,
    kde jsou všechna přání
    předem vyplněny.

    Ale nevěřte na krásný sny
    a záhadný země,
    žijte v současnosti
    míváte strach z beznaděje.

    Vraťte nám...

    Pomatená

    Když tak někdy na ulici
    na lidi se dívám,
    tak vůbec nic nechápu
    jak přibitej zírám.

    Ten spěchá tam a ten zas támhle,
    támhle ten zas jinam.

    Ta do sámošky pro chleba,
    druhá do lahůdek,
    třetí s čtvrtou hádají se,
    pátá drží smutek.

    Ten spěchá do hospody,
    ten zas za svou milou,
    ten zas běží chytit svou
    ženu nevěrnou.

    Jsme v hajzlu

    Prašivá země a prašivý města,
    prašivý lidi a silácký gesta,
    prohnilý domy nečistej vzduch,
    zkurvenej život a strašlivej puch.

    Kdo tu má bydlet a kdo tu má žít,
    zbejvá jen chlastat a za živa hnít,
    všude tu vládne bázeň a strach,
    na svoji oběť číhá tu vrah.

    Takhle teda ne, takhle teda ne
    takhle teda ne, takhle ne.

    Nechat se zabít, nebo zlomit si vaz,
    stejně pak dojde na všechny z nás,
    tenhleten hnusnej a prašivej sen
    je bohužel pravdou a s ní se musí ven.

    Takhle teda ne, takhle teda ne
    takhle teda ne, takhle ne.
    Jsme v hajzlu, jsme v hajzlu,
    jsme v hajzlu v hajzlu...

    Bastard

    Si schopnej bodnout do zad
    a v duchu se směješ,
    zákeřně útočit
    tak v tomhletom vedeš.

    Seš bastard, seš bastard.

    Zákeřně útočit, a když je někdo zády,
    necháváš po sobě je krvavý rány.

    Seš bastard...

    Hospoda

    Hlava prázdná, co máš dělat,
    nápad žádnej přestaň sténat,
    vem si prachy a pojď s náma,
    do hospody, až do rána.

    Budem sedět, budem pít,
    na starosti zapomenem
    a svůj život po svym žít,
    starý časy připomenem.

    Druhej den pak ve svym fáru,
    rozum propils v noci v baru,
    marně pátráš ve svý hlavě,
    zkoušíš zjistit, ale marně.

    Kde si seděl, kde si pil,
    na starosti zapomínal
    a svůj život po svym žil,
    starý časy připomínal.

    Nechte mě bejt

    Nevidim lidi a jejich tváře,
    nevidim slunce a půlnoční záře.

    Neslyším slova a neslyšim věty,
    neslyším fráze a jiný blepty.

    Nechte mě bejt.

    Neslyšim slova a neslyšim věty,
    necítím vůni a vnímám jen smrady.

    Nechte mě bejt, já chci bejt svůj,
    nechte mě bejt, já křičím fuj.

    Černá ruka

    Nesmíte se na nás hněvat,
    už jsme prostě takoví,
    nechcem dál jen už čekat
    uteklo spousty dní.

    V městě řádí černá ruka,
    kdo ji vlastně zastaví,
    kdo s tím začne něco dělat,
    kdo se jí postaví?

    Je mi na nic, je mi blbě
    kam se to všichni ženete,
    hubu plnou blbejch keců
    jak to všechno snesete.

    Táhni pryč

    Táhni pryč se svym ksichtem
    chci bejt sám se svym bytem.

    Nechci slyšet tvoje slova
    je to jak bys mě bodla.

    Táhni pryč já chci zůstat sám
    táhni pryč já už tě nemám rád,
    táhni pryč já už tě nechci znát,
    teď to budeš vážně brát.

    Nalej pohár s čistým vínem
    teď si pro mě jenom stínem.

    Táhni pryč já zapomínám
    tuhle story uzavírám.

    Takhle jsme válčili

    Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet,
    takhle jsme válčili, ne nechceme se vracet.

    S klackama v rukách
    a bylo nám pět
    S dírama v kalhotách
    dobíval svět
    O patnáct let později
    už holá skutečnost
    S odvahou ve spodkách
    předstíral statečnost.

    Takhle jsme válčili,
    když nám bylo dvacet
    Takhle jsme válčili,
    ne nechceme se vracet
    Takhle jsme válčili,
    když nám bylo dvacet
    takhle jsme válčili
    a chtělo se nám zvracet.

    Na rozkaz velitele
    si hubou k zemi lehnul
    Na důkaz bezradnosti
    si svoje ruce zvednul
    Potom ses na hajzlu
    potají vybrečel
    Pak dopis od mámy,
    aby si vydržel.

    Takhle jsme válčili...

    Ruská

    Splet si Ivan kombajn s tankem,
    na záda si mošnu dal,
    opasek si pevně utáhl
    do ruky vzal samopal.

    Kontrarevoluce řádí,
    jedem Praze pomoci,
    na cestu si posvítíme,
    proto jedem za noci.

    Co je to za civilizaci?
    ptá se Ivan zděšeně,
    tady mají lidi domy
    a my spíme na seně.

    Aby se civilizaci
    trochu více přiblížil,
    krade lidem tranzistory
    jak ho Brežněv naučil.

    Zpět na skupiny

    Zpět na texty SPS